Jdi na obsah Jdi na menu

Římskokatolická farnost Brozany nad Ohří

 

O farnosti

Plebánie založena kolem roku 1100, rok obnovení neznámý. Matriky jsou vedeny od roku 1664. Nejstarší písemný doklad o lokalitě Brozany z roku 1276.

 

Farní kostel sv. Gotharda

Poměrně komplikovaný půdorys dvouvěžového kostela zasvěceného sv. Gothardu v Brozanech nad Ohří je výsledkem značně složitého stavebního vývoje, jehož počátky lze datovat již do 12. stol. Kostel stojí uprostřed nepravidelného oválu vymezeného ohradní zdí se vstupní branou. Je orientovaný, jednolodní s obdélným půdorysem a odsazeným polygonálním presbytářem na východě.
K západní a jižní straně lodi přiléhají dvě hranolové věže, ke straně severní pak obdélná kaple. K severní straně presbytáře je přistavěna novější sakristie, zaklenutá zrcadlovou klenbou. Původní románské kvádříkové zdivo se dochovalo v mase Z věže a ve zdivu lodi, při jejímž severním boku se nachází křtící kaple z 2. poloviny 13. století. Kaple je sklenuta křížovou klenbou s klínovými žebry. Zdobena je figurální nástěnnou malbou sv. Petra a kruhovými medailony na špaletách oken z pol. 14. stol. Stojí zde křtitelnice z konce 16. stol. znázorňující Boží hrob v Jeruzalémě. Je darem Jiřího z Vřesovic, který se zúčastnil křižáckých výprav do Palestiny. Původní nádržka na svěcenou vodu byla vyměněna v r. 1664.

Loď je zaklenuta valenou klenbou vyrůstající ze dvou přízedních hranolových polopilířů a dvou koutových čtvrtpilířů, kterým na vnější straně odpovídají neodstupňované opěrné pilíře. Loď je osvětlována třemi hrotitými okny a na S a J straně a jedním rozetovým okenním otvorem v Z stěně. Západní část lodi zaujímá plochostropá tribuna. Na V je loď spojena s presbytářem široce rozevřeným triumfálním obloukem s oboustranně okosenou hranou. Nad ním je freska z r. 1770.
Presbytář je zaklenut jedním obdélným polem křížové klenby a osvětluje ho pět hrotitých okenních otvorů. V presbytáři je žebrová gotická klenba na příporách a konzolách s jehlancovými i figurálními hlavicemi. Zevně na opěrných pilířích nalezneme štíty i plastické masky a na jižní vstupní věži s předsíní vidíme renesanční portály a několik sošek. K JZ nároží lodi přiléhá obdélná třípatrová hranolová věž. Podvěží, přístupné od jihu renesančním portálem, slouží jako předsíň, z níž se vstupuje do lodi a na tribunu. K Z straně kostela přiléhá další věž čtvercového půdorysu, jejíž přízemí je přístupné z lodi portálem s plným obloukem.

Hlavní oltář tesaný z pískovce pochází z r. 1571, honosí se četnými figurálními reliéfy a prořezávanými křídly. Je připisován mistru Jobstovi z Pirny. Jemu jsou připsány i oba boční kamenné oltáře, stejně jako dva renesanční epitafy z r. 1573 s reliéfními portréty rodin Vřesovců. Bohužel tyto epitafy překryly vzácnou výzdobu z dob minulých. Vedle hlavního oltáře se nachází pozdně gotický sanktuář s kamenným rámem ve tvaru oslího hřbetu a mřížovanými dvířky. V kostelní lodi je pískovcová renesanční kazatelna z 2. pol. 16. stol. Řečniště je polygonální s piastry na dříku a palmetovými motivy. Na stěnách lodi jsou renesanční náhrobní desky s figurálními reliéfy patřící členům rodu Vřesovců.

Kostel má tři zvony. Nejmenší a současně nejstarší zvon je stroze zdoben a nachází se na něm nápis připomínající Matouše, Lukáše a Marka. Druhý zvon byl odlit r. 1533 v Litoměřicích, jak vyplývá z nápisů i z bohaté výzdoby. Věnován byl rychtářem Jiřím Zarzeným. Je zasvěcen sv. Václavovi. Třetí, nejvíce zdobený zvon, je z r. 1641. Byl litý v Roudnici pro městys Brozany. Věnován byl Janem Svobodou, rychtářem a jeho konšely. V nápisech na něm je i zmínka o Václavu Lobkovickém coby panovníku v Brozanech.

U vchodu do kostela stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726, která dříve stála na náměstí. Vzácný je renesanční vstupní hřbitovní portál ze 16. stol., původně ještě zdobený koulemi a kamennými nástavci.

(převzato: www.brozanynadohri.cz, www.toulkypocechach.com)